Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště

Mariánské náměstí 79, dům čp. 79

dům čp. 79


  • historický název

    velkoměšťanský dům čp. 79

  • ulice

    Mariánské náměstí 79

  • charakteristika

    obytný dům s obchody v přízemí


  • území

    Uherské Hradiště

  • majitelé

    1599 byl dům po Filipovi Bzeneckém prodán Danielovi Volkovi, vdova po Filipovi Bzeneckém Kryzelda se provdala za Ondřeje Čáslavského, jemuž syn Filipa Bzeneckého Samuel Bzenecký spolu s bratřími prodal 1612 všechny své nároky na domě. Dům poté zpustl a 
    1635 bylo pusté místo prodáno Jakubu Želetavskému. Ten však dům znovu nevystavěl ani nezaplatil, a proto
    1643 bylo pusté místo prodáno Tobiášovi Batičkovi, který měl za manželku vdovu po Janu Okounovi Martu. Od ní 1660 koupil dům Pavel Pupik. Syn a dědic Pavla Pupika, zlínský farář Jan František Pupik, 1701 prodal dům svému švagru Františku Laurusovi.
    1706 byl připsán dceři Františka Lauruse, nezletilé Anně a 1724 jejímu manželovi Rudolfu Jelinkovi.
    1741 koupil dům Jan Handl a 1780 ho zdědily dcery Aneta a Johana Handlovy, 1783 podíl na domě vyplatila Aneta Handlová, provdaná Veselá, své sestře Johaně.
    1812 dům po svém manželce Anetě zdědil František Veselý a 1816 ho prodal Františku Kristkovi, od něj
    1821 koupil dům mydlář František Lapáček, který ho roku 1824 odstoupil své manželce Františce, roz. Freyové.
    1824 Františka Herbstová.
    1841 Jan a Josefa Drahorádovi, 1858 zdědil syn František Drahorád a 1864 polovinu převedl na manželku Aloisii, která roku 1866 zdědila i druhou polovinu.
    1874 koupil dům Jan Gabriel,
    1906 Jakub a Apolena Húskovi,
    1907 Petr a Angelika Hyklovi,
    1927 Antonín a Anna Jurčovi,
    1946 Alois a Vlasta Doskočilovi,

  • obyvatelé

    1857 šenkýř a majitel domu Johann Drahorád,
    1869 nájemce výčepu Josef Navrátil,
    1880-1890 řezník Josef Šefčík,
    1900 hostinský Josef Dostálek,
    1910 hostinský Antonín Jurča,
    1945-1949 Alois a Vlasta Doskočilovi,

  • provozovny

    S domem bylo spojeno tzv. reální právo výčepu piva, vína a kořalky, které využili majitelé Jan Gabriel v letech 1896-1906, Jakub Husek a manželé Hyklovi v letech 1908-1909 prostřednictvím nájemců. Dále Antonín Jurča provozoval hostinec v letech 1909-1928, kdy přidal vyvařování, podávání teplých nápojů a od roku 1916 dovolené hry. Po jeho smrti v roce 1928 převzala živnost Anna Jurčová, ale sama zemřela v roce 1930 a živnost pak byla od března 1931 povolena synovi Vladimíru Jurčovi.
    V letech 1940-1944 živnost provozoval německý Treuhänder Josef Krpecz z Přerova. Za nájemce Antonína Kočendy v roce 1944 byl hostinec vyšetřován kvůli hraní zakázaných hazardních her (hra „Oko“ se údajně hrála ve zvláštní místnosti v 1. poschodí) a 31.12.1944 byl uzavřen a inventář odvezen.
    Další živnosti:
    Antonín Jurča st. - řeznictví a uzenářství 1909-1911,
    Antonín Jurča ml. - vulkanizace 1933-1936,
    Gustav Doskočil - oprava automobilových duší a plášťů 1938-1950, pak Obnova Gottwaldov,
    asi 1965 – 70. léta 20. stol. - vzorkovna a příjem zakázek Okresního průmyslového podniku Jarošov,
    Performace Barber 20. léta 21. století,

  • firmy a instituce

    Městské kulturní středisko od jeho vzniku 1.3.1978 do zrušení 31.12.1989.


  • vznik

    po roce 1643


  • stavební vývoj

    Původní dům zpustl před rokem 1635, po 1643 nově postaven.
    Roku 1927 nadstavba prvního patra.


  • obrazy

    img0389.jpg


  • prameny, literatura

    zobrazit


  • významné osoby

    Alois Doskočil
    Vladimír Doskočil
    Pavel Drahorád-Hradišťský
    Antonín Jurča
    Vladimír Jurča

    další významné osoby (2)...


  • autor

    CpJ


Aktualizováno: 04. 05. 2026

Domy čp. 78 (Orlovna) a 79 na Mariánském náměstí v 70. letech 20. století. (SM UH)