dům čp. 138
historický název
svobodný dům čp. 138
ulice
Františkánská 138
charakteristika
obytný dům s obchody
-
území
Uherské Hradiště
majitelé
Původně v majetku obce. Po výstavbě nové věznice na protější straně ulice budovu získal Jan Česák a roku 1814 prázdné místo po její demolici prodal Josefu Zipflovi pro jeho manželku Jenovefu. Tato rodina zde vystavěla nový obytný dům. V roce 1826 ho zdědili Zipflovi potomci a 1869 prodali celý dům manželovi jedné z dcer Vincenci Tiltscherovi. Ten roku 1874 zemřel a vlastnictví k domu vloženo jeho provdaným dcerám Františce Czikannové, Ernestině Krumharové, Martině Rohlové a synovi Vincenci Tiltscherovi.
1876 Terezie Hahnová,
1921 Josefa Vitovská, týž rok Josef Vitovský,
asi do 1996 František Vyhlíd,
1996 Ing. Jan Kozánek,
obyvatelé
1857 penzionovaný lesník Josef Neiser, Josefine Wetzl,
1869 majitel domu penzionovaný komorník Vincenc Tiltscher,
1880-1890 majitel domu obchodník Josef Hahn, 1900-1910 vdova Terezie Hahnová,
1880 finanční koncipista Arnold Vetter,
1890 auskultant JUDr. Johann Dřímal,
1910 švadlena Bedřiška Friedrichová, školník na obchodní akademii Filip Pospíšil,
1945-1946 majitelka domu a elektrotechnického závodu Josefa Vitovská, 1949-1950 Rostislav Vitovský,
provozovny
Jan Gavanda - obuvnictví 1906-1909,
Anna Danielová - prodej ryb 1910-?,
Josef Vitovský - koncese elektrotechnická 1919-1950 (od 1935 vdova),
J.Vitovský a spol., v.o.s., zást. Rostislav Vitovský - obchod elektrotechnickými potřebami 1947-1951, pak Kovoslužba,
Jan Vitovský - prodej radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení a součástek 1946-?,
od 90. let do 2017 prodejna lepidel a tmelů Hanák,
asi od 2018 oční optika Gemini,
asi 2007-2017 prodejna nábytku v přístavbě na zadní straně budovy, nahradila ji prodejna oděvů,
-
vznik
po 1807
-
stavební vývoj
Původně zde stával mlýn na Rechle, po němž dostala jméno Mlýnská ulice. Zanikl již koncem středověku a někdy před polovinou 18. století byla na tomto místě postavena věznice. Podle popisu z roku 1786 to byla volně stojící jednopatrová budova s devíti místnostmi, v přízemí klenutými a v patře s trámovým stropem. K budově vedla dvoje vrata, která však kvůli služebnosti sousedního měšťanstva musela zůstávat otevřená, takže vězni mohli hovořit s venkovními lidmi. Vzhledem k poloze v těsném sousedství Rechly (v této době už zasypané) bylo přízemí velmi vlhké. Protokol uvádí, že stará mučírna není k jinému dobrá, než jako komora na dřevo pro žalářníka, které ale musí být uloženo 4 střevíce vysoko, neboť do výše 3 střevíců sahá voda. Věznice se užívala až do postavení nové na protější straně ulice v roce 1807. Poté přešla do soukromých rukou a byla nahrazena nevelkým obytným stavením.
Úpravy nového domu proběhly roku 1921, 1922 (zřízení elektrotechnické dílny), 1929, 1935 a 1939 (skladiště). V roce 2007 uskutečněna přístavba polyfunkčního domu k zadní straně domu.-
prameny, literatura
-
významné osoby
-
autor
CpJ
