Kostel Zvěstování Panny Marie
historický název
františkánský (klášterní) kostel
ulice
charakteristika
Kostel Zvěstování Panny Marie je součástí areálu františkánského kláštera, nacházejícího se v prostoru mezi Františkánskou ulicí a Velehradskou třídou.
-
území
Uherské Hradiště
majitelé
Řád menších bratří (uherská provincie 1611-1785, česká provincie od roku 1785)jiné využití
V letech 1950-1990 filiálním kostelem farního kostela sv. Františka Xaverského.
-
zajímavosti
Věž kostela byla postavena až v roce 1688 jako součást konventní kvadratury. Původně měl kostel pouze samostatně stojící zvonici, neboť stavbu kostelní věže zakazovaly přísné řádové předpisy.
K původnímu baroknímu vybavení kostela z první poloviny 18. století patří kazatelna, kaple s oltářem sv. Jana Nepomuckého bohatě zdobená štukami z dílny Baltazara Fontany a kartuší s portrétem sv. Jana Nepomuckého. Dále dřevěné skříně v sakristii zdobené drobnými olejomalbami a portréty světců, na chóru pro řeholní bratry jsou dochována dubová sedadla z roku 1721, vyzdobená řezbami. Je zde rovněž malý oltář s obrazem dvanáctiletého Krista putujícího do Jeruzaléma.
Na klenbě presbytáře jsou nástropní malby, na jedné z nich je zobrazen klečící Jan Filipec, zakladatel kláštera, na dalších třech františkánští světci a na poslední dva klečící andělé, nad nimi nápis IHS v horní části lemovaný hlavičkami 5 andílků.
V sakristii se nachází renesanční náhrobek zakladatele kláštera Jana Filipce z roku 1509.
Vpravo od vchodu je do zdi zasazena pískovcová deska v bohatě zdobené kartuši od Baltazara Fontany. Latinský text připomíná vysvěcení kostela po jeho celkovém dokončení dne 6. srpna 1737.
Do zdi kostela byly zasazeny dva náhrobky z roku 1499: Mikuláše Něpra z Vojslavic a jeho bratra Václava. Dnes jsou z větší části zakryty představěnými zpovědnicemi. Podobně je tomu u náhrobku z červeného mramoru, který patří manželce Václava Kulíška Julianě a jejím třem synům a jedné dceři, z roku 1615. Vedlejší náhrobek patří manželce Jana Václava Meneana, primátora města, Zuzaně se 3 dcerami a jedním synem, z roku 1639.
U vchodu do kostela po pravé straně stojí raně barokní kamenná křtitelnice s andílky u paty podstavce, užívaná jako kropenka, pochází z první poloviny 17. století.
Klenbu kostela zdobí barokní fresky, restaurované v roce 1904 Jožou Uprkou, které zpodobňují Korunování P. Marie, Immaculatu, sv. Františka v ohnivém voze, sv. Františka klečícího pod křížem. Nad kruchtou přijímá sv. František stigmata.-
poznámka
V roce 2022 bylo provedeno zaměření výšky věže kostela - věž má výšku 44,96 m.
-
vznik
přelom 15. a 16. století
současný stav
Poslední komplexní rekonstrukce byla dokončena v roce 2003, restaurování vitrážových oken bylo provedeno v letech 2012–2013.
-
stavební vývoj
S budováním kostela bylo započato na přelomu 15. a 16. století. Kolem roku 1543 byl stavební vývoj v důsledku odchodu františkánů z města ukončen. V roce 1605 se uvádí, že stavba kostela je nedokončená, zdi neomítnuté a uvnitř se nachází 6 nedohotovených kamenných sloupů. Lze předpokládat, že v nejrannějším údobí byl z kostela dokončen presbytář, obvodové zdivo lodi včetně hlavního vstupního portálu a především stupňovitý štít, patrný na vedutě města z roku 1670.
V roce 1612 klášterní kronika uvádí obnovu konventu a zaklenutí kostela, avšak teprve na potvrzení městské rady z 28. 10. 1636 se chrám označuje za úspěšně podruhé opět vystavěný. Z původní gotické stavby zůstaly jen obvodové zdi s opěrnými pilíři a vstupem a štítová zeď s gotickým pískovcovým portálem s žebry (hlavní vstup). Zaklenutí stropu bylo provedeno barokní valenou klenbou s výsečemi a v presbyteriu plackou. Střecha byla pokryta taškami.
Kostel byl poškozen požárem 16. 4. 1643, v roce 1647 prudký vítr zbořil štít kostela a samostatně stojící zvonici. Zřícené konstrukce následně prolomily chrámovou klenbu. Další pohromu přinesl požár 24. 4. 1681, při němž byl zničen konvent i kostel. Obnova trvala až do roku 1688. Následkem požáru a výbuchu Červené věže dne 2. 7. 1695 byly ze zdí vytlačeny kamenná ostění dveří a oken, ve zdech a klenbách se objevily trhliny.
V první polovině 18. století byly v kostele zřízeny kaple P. Marie Bolestné a kaple sv. Antonína Paduánského, v roce 1736 byl odstraněn gotický stupňovitý štít, postavena nová předsíň a kostel byl nově zastřešen. V roce 1737 byla dokončena obnova věže a téhož roku byl kostel posvěcen. Souběžně byly prováděny práce na vybavení chrámu. V roce 1721 byl pořízen nový hlavní oltář péčí Anny Františky Eleonory Horecké.
Po požáru 1894 došlo k opravě interiéru kostela, věž byla provizorně zastřešena až do roku 1933, kdy byla osazena barokizující báň, která je součástí panoramatu města.
-
obrazy
-
prameny, literatura
-
stavby
Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Uherské Hradiště
Františkánská, Velehradská třída 124-
významné osoby
-
události
9. 6. 2017
Noc kostelů poprvé v Uherském Hradišti 12/1998
Zahájení oprav františkánského kostela 3/1917
Rekvizice dalších zvonů pro válečné účely 1895
Opravy františkánského kostela a kláštera 17. 4. 1894
Požár města
další události (1)...-
související odkazy
Stavebně historický průzkum Uh. Hradiště - heslo kostel Zvěstování P. Marie
-
autor
RaB
