Kostel Nanebevzetí Panny Marie
ulice
charakteristika
Kostel Nanebevzetí Panny Marie tvoří dominantu na městském hřbitově, je hodnotnou pozdně renesanční stavbou s některými raně barokními formami.
-
území
Mařatice
majitelé
farnost Uherské Hradiště,
od roku 1844 město Uherské Hradiště-
zajímavosti
Barokní oltář z roku 1740 byl v roce 1788 odstraněn a použit pro nový kostel v Březolupech. Když byl na počátku 20. století březolupský chrám vybaven novým oltářem, byl barokní oltář uložen v depozitáři uherskohradišťské farnosti. V roce 2008 byl restaurován, k čemuž významně pomohla dochovaná fotografie z roku 1939, a vrácen do kostela.
V roce 2013 byla provedena obnova kostela, která byla prohlášena Stavbou roku 2013.
Zdejší varhany jsou movitou kulturní památkou. Jejich autorem je zdounský varhanář Antonín Salinger a jsou zřejmě poslední dochovanou prací z jeho dílny. Varhany patří k těm menším, mají celkem 315 píšťal, největší z nich má objem přibližně 7 litrů.
-
poznámka
První písemná fundace na „kostelík, roli a faru mařatskou“ nese datum 18.12.1613. V ní Václav Kulíšek uvádí, že dal kostel i faru postavit na své náklady a daroval mu lán polí, roboty a desátky ze vsí z Jarošova, Mařatic, Popovic a Podolí. O dva roky později rozšiřuje nadaci o kus pole a čtvrt vinohradu. Celou fundaci z roku 1613 i s následujícím rozšířením a úpravami sepsal Kulíšek vlastní rukou 4.2.1637, listinu opatřil svou pečetí a podpisem a její obsah nechal zanést do městských knih. Testamentem z roku 1638 doplnil fundaci o přidělení domu vedle fary pro kaplana (dům později splynul s farou).
-
vznik
mezi léty 1610-1614
-
stavební vývoj
Na počátku 17. století, v době boje katolíků a evangelíků o místní farnosti ho dal vystavět na základě smlouvy s městem z 18. prosince 1613 na cestě do vinohradů Václav Kulíšek z Moravičan, někdejší městský písař, posléze hradišťský primátor. Jednoduchá stavba s hlavním oltářem a dvěma bočními sv. Josefa a Večeře Páně byla dostavěna v roce 1614. V datování stavby se prameny rozcházejí, na fundační desce je letopočet 1610–1611, písemné prameny uvádějí 1613–1614. Lze usoudit, že první letopočet se vztahuje k položení základního kamene, následující pak jako založení duchovní, spojené s fundačním zajištěním kostela a fary. Městská rada věnovala nově založenému kostelíku část kostelního inventáře a zavázala se ročně platit na potřeby kostelíka 10 zlatých moravských.
Po vítězství protireformace v roce 1621 nebylo potřeba udržovat v Mařaticích samostatnou farnost, proto připadl nový kostel i majetek z Kulíškovy nadace uherskohradišťské farnosti. Změnilo se jeho poslání, po řadu dalších let sloužil jako poutní chrám, ke kterému ročně putovalo 6 procesí.
V první polovině 18. století byla loď kostela druhotně zaklenuta a stavba barokně upravena, v tu dobu byla také pravděpodobně vybavena barokním oltářem, jehož vznik je datován kolem roku 1740. Roku 1784 byl v okolí kostela založen městský hřbitov. V roce 1844 správu kostela převzalo město, které jej ohradilo pevnou zdí a postavilo před ním litinový kříž s kamenným podstavcem. Kostel se tehdy změnil na hřbitovní kapli.
V následujícím období byl kostel několikrát opravován, v letech 1850–1858 byl nejen opraven, ale také opatřen novými lavicemi a varhanami. V letech 1934–1935 byl kostel vysušen a opraven, stará šindelová krytina nahrazena eternitovou a opatřena okapy a svody. Nově byla do kostela umístěna socha sv. Václava (dar faráře Ignáce Zanášky) a socha Božského Srdce Páně, darovaná soukromou osobou. Podle donátorské desky umístěné na zdi kostela proběhla také v roce 1933 díky rodině Stanclově rekonstrukce varhan.
Poslední oprava kostela probíhala od roku 2008. Bylo provedeno statické zajištění, vybudován systém sanace vlhkosti zdiva včetně nové odvětrávací konstrukce podlahy. V roce 2012 došlo k opravě střešní krytiny, fasády, oken a dveří, v rok později byly dokončeny vnitřní omítky, výmalba a také úprava prostranství před kostelem včetně restaurování litinového kříže. Celkové náklady na opravu si vyžádaly 10 milionů korun.
Uvnitř kostela se nachází hlavní oltář a dva boční, zasvěcené sv. Josefovi a Večeři Páně. Za hlavním oltářem v kněžišti se ve zdi nachází fundační deska v podobě kamenné kartuše s Kulíškovým znakem a fundačním nápisem: WACZLAW KVLISCHEK Z MORAWICZAN AETATIS SVAE 30 ANNO. / ANNO 1610 A 1611 ZGRVNTV WYSTAWIEL. NE SOBIE NEZ KOMV BVOH PRZEGE TOBIE. MORS VLTIMA LINEA RERVM. (Volně přeloženo: Václav Kulíšek z Moravičan ve věku 30 let v letech 1610 a 1611 od základu postavil ne pro sebe, ale tomu, komu Bůh přeje, tobě. Smrt je poslední hranicí všech věcí.)
V roce 2022 proběhlo restaurování zdejších varhan nákladem téměř dva miliony korun, přičemž Zlínský kraj přispěl dotací z Programu na podporu stavební obnovy a restaurování kulturních památek a památek místního významu částkou 300 tisíc korun. Práci provedl zkušený varhanář a restaurátor Petr Stehlík z Hodonína. Jeho snahou bylo navrátit nástroji nejen jeho původní vzhled, ale hlavně dokonalou funkčnost a krásný zvuk. Navíc spolupracoval s restaurátorem Dušanem Rohlíkem, který se postaral o dřevěnou varhanní skříň.-
obrazy
-
prameny, literatura
-
stavby
hřbitov Uherské Hradiště-Mařatice
1. máje 817-
významné osoby
-
objekty
Jaroslav Pražák
pamětní deska: Pamětní deska Jaroslava Pražáka-
události
11. 12. 2022
Slavnostní uvedení opravených varhan v Mařaticích 18. 12. 1613
Zřízení farnosti v Mařaticích-
související odkazy
Památkový katalog NPÚ - heslo kostel Nanebevzetí P. Marie
Stavebně historický průzkum Mařatice - heslo kostel Nanebevzetí P. Marie-
autor
RaB
