Farní kostel sv. Františka Xaverského
historický název
Jezuitský kostel sv. Františka Xaverského
ulice
charakteristika
barokní kostel - dominanta Masarykova náměstí, součást komplexu jezuitských budov
-
území
Uherské Hradiště
majitelé
Jezuitský řád do roku 1774,
farnost Uherské Hradiště od roku 1774,-
zajímavosti
Z původního portálu, na němž byl vytesaný nápis: SANCTO XAVERIO SACRUM ANNO 1686 QUO BUDA TURCIS EREPTA (sv. Františkovi Xaverskému v roce 1686, kdy byl Budín vzat Turkům), je dochován fragment v lapidáriu v Galerii Slováckého muzea.
-
poznámka
Kostel sv. Františka Xaverského se stal farním v roce 1778, kdy nahradil původní farní kostel sv. Jiří.
V roce 2022 bylo provedeno zaměření výšky věží kostela - jižní věž má výšku 46,39 m, severní 46,48 m.-
vznik
1670-1686
-
stavební vývoj
Řádový kostel sv. Františka Xaverského byl projektován a stavěn, obdobně jako ostatní jezuitské misijní kostely, podle římského kostela Il Gesú. Projektant Jan Dominik Orsi de Orsini navrhl prostorově redukovanou stavbu. Charakter římského kostela je dodržen jen v pojetí kněžiště a lodi s bočními kaplemi. Příční loď, zaklenutá nad křížením kopulí, byla vypuštěna. Kostel tvoří sálová loď s přiléhajícími bočními kaplemi bez průchodu, mělké kněžiště má rovný závěr vyzdobený iluzivní malbou vytvářející zdání většího prostoru s dalekým horizontem. Nad kaplemi jsou umístěny empory s balustrádovým zábradlím, které se otevírají do lodi půlkruhově zaklenutými otvory. Nad nimi probíhá pás oken s půlkruhovými záklenky. Zdi mezi kaplemi jsou členěny pilastry s římsovými hlavicemi. Loď i kněžiště jsou zaklenuty mezi pasy valenými klenbami s výsečemi.
Rozsáhlá stavba vznikala v několika stavebních etapách. První byla zahájena výkopy základů 10. 8. 1670, přičemž vznikly potíže se spodní vodou. Na dno vykopaných příkopů byly položeny dubové základy spojené mezi sebou dubovými klíny, na něž byl položen rošt z dubových a olšových kůlů. V místech budoucích věží byl rošt zdvojen, na něm byly budovány základy z kamene a vápna a teprve na ně se kladlo pevné zdivo. Stavba pokračovala poměrně rychle, od roku 1675 řídil stavbu hradišťský měšťan Jan Jeroným Canevalle. V roce 1680 byl kostel téměř hotov, chyběly pouze věže, které byly vybudovány do listopadu 1686. Jejich stavitelem byl Michal Pupek. Kamenické práce prováděl nejprve Jan Belari a po něm Ondřej Allio, autor tří portálů na průčelí. Prostřední byl opatřen vročením 1686 a latinským nápisem, který odrážel významnou událost toho roku – porážku Turků u Budína, postranní portály jmény Ježíš a Maria.
Při stavbě kostela bylo pamatováno i na dvě řádové krypty, které se nacházely pod bočními oltáři Sedmibolestné Panny Marie a sv. Barbory. Obě však byly po morové ráně v roce 1681 přeplněny, a tak v roce 1690 byla vyhloubena nová prostornější pod hlavním oltářem. V roce 1692 byly do ní z Brna převezeny i ostatky fundátorky jezuitské koleje Kateřiny Alžběty Zoubkové.
V roce 1754 přistoupili jezuité k přestavbě kostela. Nejvýznamnější změnou prošly věže, které byly původně nad hlavní římsou dvoupatrové. Byly sníženy o jedno patro a opatřeny helmicemi nového tvaru. Průčelí bylo ukončeno novým vysokým volutovým štítem s nikou, do níž byla umístěna socha sv. Františka Xaverského. V následujícím roce byla přestavěna fasáda dolní části hlavního průčelí. Staré Alliovy portály byly nahrazeny novými, zhotovil je hradišťský sochař Matouš Kovanda. Niky na průčelí byly osazeny sochami sv. Aloise Gonzagy, sv. Ignáce z Loyoly, sv. Stanislava Kostky a sv. Františka Borgiáše. Autora soch neznáme.
V roce 1895 započala oprava a renovace kostela, stavba byla řízena profesorem pražské polytechniky Josef Schulzem, který navrh výzdobu klenby v pseudorenesančním stylu. Sochařské a štukové práce provedl pražský sochař Antonín Popp, který vytvořil nástropní medailony empor, v nichž jsou portréty dvanácti apoštolů, a plastiky andělů situované nad segmenty empor. Pilastry stěn byly nad římsou ukončeny kartušemi, v nichž se střídavě opakuje znak města Uherské Hradiště a erb olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Třímanuálové varhany byly v témže roce nově rekonstruovány firmou Klos a Rieger.
Také ve 20. století docházelo k opravám a úpravám. Interiér kostela byl renovován v letech 1936–1940. Tehdy byla pořízena do kaplí sv. Anny a sv. Anděla Strážce nová sochařská výzdoba. Další renovace kostela se uskutečnila v letech 1988–1991. Fasáda byla opravována roku 1949, 1979 a 1997.
Závažným způsobem se kostela dotkla červencová povodeň v roce 1997. Voda, která pronikla do podzemních prostor, vážně poškodila statiku kostela, který musel být z bezpečnostních důvodů uzavřen, když se dokonce propadla dlažba v jeho přední části. Díky neúnavnému úsilí zdejšího duchovního správce a za přispění uherskohradišťských zástupců v parlamentu, představitelů města, olomouckého arcibiskupství a mnoha farníků se podařilo během jednoho roku znovu chrám obnovit nákladem téměř 21 milionů korun.
V letech 2006–2007 byla provedena oprava střechy kostela, při níž byly zčásti vyměny krovy a položena nová krytina.
Poslední opravy a restaurování probíhaly v několika etapách: v letech 2013–2014 byly restaurovány 4 sochy světců na průčelí a v roce 2016 socha sv. Františka Xaverského s andílky, restaurování provedl akad. sochař Jindřich Martinák. V roce 2017 byla renovována fasáda nákladem 6 835 000 korun, renovaci finančně podpořilo také město Uherské Hradiště. Součástí této opravy bylo také restaurování vstupních dveří a portálů.-
obrazy
-
prameny, literatura
-
stavby
Jezuitská kolej
Masarykovo náměstí 21 Reduta
U Reduty 256-
události
15. 10. 2017
Slavnostní mše k výročí založení města 9. 6. 2017
Noc kostelů poprvé v Uherském Hradišti 27. 11. 1998
Vysvěcení kostela a posvěcení nového oltáře 16. 2. 1998
Uzavření farního kostela z důvodu nutných oprav po povodni 2. 2. 1994
Krádež obrazů v kostele sv. Františka Xaverského
další události (2)...-
související odkazy
Památkový katalog NPÚ - heslo areál jezuitského kláštera
Stavebně historický průzkum Uherské Hradiště - heslo klášter/kostel sv. Františka Xaverského-
archeologické výzkumy
-
autor
RaB
