Velké kasárny
historický název
Velké kasárny
ulice
Sokolovská 521
charakteristika
vojenský areál kasáren
-
existence
stavba již neexistuje
zánik
2002
území
Uherské Hradiště, Mařatice
majitelé
Město Uherské Hradiště,
Čs.-Český státfirmy a instituce
Pěší pluk č. 27 od 18.9.1932 do roku 31.7.1939 (velitelé plk. Josef Zmek, plk. Antonín Ingr),
německé vojsko 1939-1945 (např. 1. prapor salcburského pluku horských myslivců, 98. dělostřelecký pluk, 132. německý pěší pluk, zeměbranecký prapor č. 17 apod.),
6. polní prapor 3. čs. samostatné brigády (velitel mjr. Ferdinand Moravec) od 19.6.1945 do 31.12.1945,
Pěší pluk č. 27 od 1.5.1945 do 31.12.1945 (velitel pplk. Emil Zimermann 1945, plk. Antonín Ingr 1945),
27. pěší prapor od 1.1.1946 do 31.12.1953 (velitel plk Antonín Ingr, plk. Ludvík Hamšík, plk. Navrátil, pplk. František Fanta),
"Liptovský" mechanizovaný pluk 1954-1959,
6. motostřelecký pluk 3. motostřelecké divize v Kroměříži (VÚ 8525) 1960-1991 (jako velitelé útvaru a posádky se postupně vystřídali pplk. Krajča, mjr. Hubáček, pplk. Jan Suk, pplk. Zlatomír Lintner, pplk. Miroslav Česal, pplk. Jaroslav Klouda, pplk. Ondrej Michna, pplk Michal Gavala, pplk. ing. Jiří Schäffer, pplk. ing. Otokar Paule, pplk. ing. Lubomír Šigut, kpt. ing. Emil Antušák, mjr. ing. Pavel Skácel, mjr. ing. Ján Ďurica, a mjr. ing. Anton Janíček);
V souvislosti s okupací Československa v roce 1968 přišel do posádky v Uherském Hradišti 361. dělostřelecký pluk z Turnova (VÚ 3285) a zdravotní rota z Hradce Králové (VÚ 5489).
Po roce 1991 zůstal v areálu umístěn pouze prapor materiálního zabezpečení s velitelem mjr. JIřím Černým (1991-1994), dále dělostřelecký oddíl samohybných houfnic s velitelem pplk. Zdeňkem Melicharem (1994-1998) a zdravotnická škola pod velením pplk ing. Ludvíka Heinze (do dubna 2001).
Veliteli posádky po roce 1991 byli mjr. JIří Černý, plk.ing. Karel Kredba, pplk. Ludvík Heinz a pplk. Jan Němec. Zcela posledním byl pak náčelník územní vojenské správy v Uherském Hradišti pplk. Mgr. Karel Světnička.
-
zajímavosti
Na základě usnesení městského zastupitelstva z 14.11.1931 nesla kasárna název "Kasárna krále Přemysla Otakara II". Na levém sloupu vstupní brány byl umístěn státní znak s nápisem "Pěší pluk 27".
V době německé okupace Československa v letech 1939-1945 nesla kasárna název "Danzinger Kaserne".
Po návštěvě Gusty Fučikové na zdejším velitelství v roce 1953 byla kasárna pojmenována "Kasárna Julia Fučíka".-
poznámka
V roce 1937 vykoupilo město Uherské Hradiště pro stavbu 2. etapy kasáren nemovitosti mařatických singularistů a také 5 soukromých domů (čp. 344, 345, 346, 347, 348), které zde stály. Kasárna na mařatickém katastru pak dostala číslo popisné 407 a domky čp. 407 a-e.
V dubnu 2002 byl areál kasáren převeden do majetku města a následně byla zahájena příprava a realizace jejich konverze pro civilní účely. V encyklopedii jsou pak již vedeny jednotlivé stavby samostatně.-
vznik
1930-1932 a 1936-1939
současný stav
Na základě konverze areálu kasáren v letech 2004-2015, spojené s výstavbou potřebných komunikačních propojení, vznikla v prostoru mezí částí Tůně a Mařaticemi moderní obytná a vysokoškolská část města s několika novými ulicemi, náměstími a parkem a především samostatnými stavbami.
-
stavební vývoj
O stavbě nových kasáren v Uherském Hradišti rozhodlo MNO v roce 1925, i když ještě nebylo známo, kde bude areál umístěn. Od té doby probíhala řada jednání, jejichž výsledkem bylo provedení výměny nebo výkupu pozemků od mařatických singularistů na východním okraji trati Tůně. Bylo tak získáno staveniště o výměře 16 172 m2, které bylo převedeno z katastru Mařatic do katastru města.
V roce 1929 byly MNO schváleny příslušné plány stavby, které zpracoval projektový ústav s hlavním projektantem mjr. ing. Václavem Filípkem a v následujícím roce stavba povolena. Dne 1.9.1930 rozhodlo zastupitelstvo města o zadání stavebních prací, vlastní stavbou bylo pověřeno sdružení místních stavitelů. S kopáním základů se začalo 11.10.1930, přičemž byla zjištěna malá únosnost půdy. Proto bylo rozhodnuto položit pod jednotlivé budovy železobetonové desky, čímž se plánovaný rozpočet zvýšil ze ze 7 na 10,8 milionu korun. Stavbu řídil stavební ředitel št. rtm. Josef Wintr, správcem stavby byl št. kpt. ing. František Svoboda. První etapa výstavby byla dokončena 20.9.1932, přičemž byly v kasárnách postaveny i dva obytné domy pro rodiny důstojníků a rotmistrů.
Druhá etapa výstavby začala probíhat od roku 1936 a byla mnohem náročnější, i když v celkových investičních záměrech byla označována jako dostavba, a protáhla se až do roku 1939. Samotná výstavba budov v 2. etapě probíhala již na katastru obce Mařatice. K plánované úpravě katastrálního území však nedošlo vzhledem k vypuknutí války a také k předpokládanému spojení Mařatic s Uherským Hradištěm.
V celkové zprávě ke stavbě kasáren z 11.6.1939 uvedla městská rada následující: "Město Uherské Hradiště postavilo v roce 1932 kasárny pro bývalý pěší pluk č. 27 nákladem okrouhle 10 950 000 korun. V roce 1937 přikročilo město k další přístavbě budov pro důstojnickou školu v záloze a v roce 1938 k další přístavbě garáží a jiných budov pro motorizaci pluku nákladem 18,5 milionu korun." Stav budov k 1.1.1940 uvádí tabulka, přiložená v souborech.
Po roce 1948 probíhala úprava kasáren v rámci utajených skutečností, zejména pro potřeby tankového vojska (např. tanková zaměřovací stěna) a celkové modernizace armády.
Součástí kasáren byly i části mimo objekt areálu. Jednalo se především o střelnici a muniční sklad v katastru obce Popovice. Potřebné pozemky v trati Bukovina odprodala tato obec městu Uherskému Hradišti v roce 1935 a následně probíhala výstavba skladiště. Stavbu a údržbu přístupové cesty financovala vojenská správa,samotnou práci vykonávali místní dělníci v rámci nouzové péče o nezaměstnané. Zmíněný areál vojenské střelnice se rozprostíral na 12,94 hektarech plochy ve tvaru písmene L. Podle funkce a období vzniku lze areál rozdělit na část střelnice – severní rameno písmene L – a část muničních skladů – východní rameno. Území muničních skladů bylo asi z 90 % zalesněno lesem Bukovina. Od roku 1938 zde stály čtyři objekty, z nichž tři měly ochranný val z navezené zeminy do výše budov. V roce 1954 k nim pak byly přistavěny další dva. Následovalo úzké údolíčko, které bylo od střelnice odděleno v celé šířce antropogenním valem o výšce cca 15 m, v jehož místech býval dříve podzemní bunkr s výsuvnými terči. V části střelnice byla později položena cesta z betonových panelů. V osmdesátých letech 20. století zde byly postaveny ještě tři stavby, a to velkokapacitní hala s týlovým skladem automobilové techniky, garážemi pro 8 nákladních aut i s přívěsy, budova strážnice a psinec.
K vojenským účelům byl také nejdříve využíván prostor u fotbalového stadionu při Smetanových sadech, od padesátých let 20. století pak území kopce Rochus na pomezí katastrů Mařatice a Jarošov (tankodrom).
-
soubory ke stažení
Výstavba kasáren.doc [14.50 kB]
-
obrazy
-
prameny, literatura
-
stavby
obchodní centrum Kaufland
Města Mayen 1496 dům čp. 1536
Města Mayen 1536 drogerie Rossmann
Města Mayen 1749 dům čp. 344
Sokolovská 344 dům čp. 345
Sokolovská 345
další stavby (19)...-
významné osoby
-
objekty
2. světová válka
pomník: Památník Obrany národa na Zeleném náměstí-
události
27. 1. 2001
Poslední vojenská přísaha ve městě 11. 11. 1999
Poprvé slaven Den veteránů 11. 5. 1999
Vojenská přísaha na Masarykově náměstí 23. 4. 1999
Den otevřených dveří v kasárnách 1934
Změna katastru obce
další události (2)...-
autor
CoJ
