Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště

Sokolovská, Velké kasárny

Velké kasárny


  • historický název

    Velké kasárny

  • ulice

    Sokolovská

  • charakteristika

    vojenský areál kasáren


  • existence

    stavba již neexistuje

  • zánik

    2002

  • území

    Uherské Hradiště, Mařatice

  • majitelé

    Město Uherské Hradiště
    Čs.-Český stát

  • firmy a instituce

    Pěší pluk č. 27 od 18.9.1932 do roku 31.7.1939 (velitelé plk. Josef Zmek, plk. Antonín Ingr),
    německé vojsko 1939-1945 (např. 1. prapor salcburského pluku horských myslivců, 98. dělostřelecký pluk, 132. německý pěší pluk, zeměbranecký prapor č. 17 apod.),
    6. polní prapor 3. čs. samostatné brigády (velitel mjr. Ferdinand Moravec) od 19.6.1945 do 31.12.1945,
    Pěší pluk č. 27 od 1.5.1945 do 31.12.1945 (velitel pplk. Emil Zimermann 1945, plk. Antonín Ingr 1945),
    27. pěší prapor od 1.1.1946 do 31.12.1953 (velitel plk Antonín Ingr, plk. Ludvík Hamšík, plk. Navrátil, pplk. František Fanta),
    "Liptovský" mechanizovaný pluk 1954-1959,
    6. motostřelecký pluk 3. motostřelecké divize v Kroměříži (VÚ 8525) 1960-1991 (jako velitelé útvaru a posádky se postupně vystřídali pplk. Krajča, mjr. Hubáček, pplk. Jan Suk, pplk. Zlatomír Lintner, pplk. Miroslav Česal, pplk. Jaroslav Klouda, pplk. Ondrej Michna, pplk Michal Gavala, pplk. ing. Jiří Schäffer, pplk. ing. Otokar Paule, pplk. ing. Lubomír Šigut, kpt. ing. Emil Antušák, mjr. ing. Pavel Skácel, mjr. ing. Ján Ďurica, a mjr. ing. Anton Janíček);
    V souvislosti s okupací Československa v roce 1968 přišel do posádky v Uherském Hradišti 361. dělostřelecký pluk z Turnova (VÚ 3285) a zdravotní rota z Hradce Králové (VÚ 5489).
    Po roce 1991 zůstal v areálu umístěn pouze prapor materiálního zabezpečení s velitelem mjr. JIřím Černým (1991-1994), dále dělostřelecký oddíl samohybných houfnic s velitelem pplk. Zdeňkem Melicharem (1994-1998) a zdravotnická škola pod velením pplk ing. Ludvíka Heinze (do roku 2002).
    Veliteli posádky po roce 1991 byli mjr. JIří Černý, plk.ing. Karel Kredba, pplk. Ludvík Heinz a pplk. Jan Němec. Zcela posledním byl pak náčelník územní vojenské správy v Uherském Hradišti pplk. Mgr. Karel Světnička.


  • zajímavosti

    Na základě usnesení městského zastupitelstva z 14.11.1931 nesla kasárna název "Kasárna krále Přemysla Otakara II". Na levém sloupu vstupní brány byl umístěn státní znak s nápisem "Pěší pluk 27".
    V době německé okupace Československa v letech 1939-1945 nesla kasárna název "Danzinger Kaserne".
    Po návštěvě Gusty Fučikové na zdejším velitelství v roce 1953 byla kasárna pojmenována na "Kasárna Julia Fučíka".


  • poznámka

    V roce 1937 vykoupilo město Uherské Hradiště pro stavbu 2. etapy kasáren nemovitosti mařatických singularistů a také 5 soukromých domů, které zde stály. Kasárna na mařatickém katastru pak dostala číslo popisné 407 a domky čp. 407 a-e.


  • vznik

    1930-1932 a 1936-1939

  • současný stav

    Na základě konverze areálu kasáren v letech 2004-2015, spojené s výstavbou potřebných komunikačních propojení, vznikla v prostoru mezí částí Tůně a Mařaticemi moderní obytná a vysokoškolská část města s několika novými ulicemi, náměstími a parkem a především samostatnými stavbami.


  • stavební vývoj

    O stavbě nových kasáren v Uherském Hradišti rozhodlo MNO v roce 1925, i když ještě nebylo známo, kde bude areál umístěn. Od té doby probíhala řada jednání, jejichž výsledkem bylo provedení výměny nebo výkupu pozemků od mařatických singularistů na východním okraji trati Tůně. Bylo tak získáno staveniště o výměře 16 172 m2, které bylo převedeno z katastru Mařatic do katastru města.
    V roce 1929 byly MNO schváleny příslušné plány stavby, které zpracoval projektový ústav s hlavním projektantem mjr. ing. Václavem Filípkem a v následujícím roce stavba povolena. Dne 1.9.1930 rozhodlo zastupitelstvo města o zadání stavebních prací, vlastní stavbou bylo pověřeno sdružení místních stavitelů. S kopáním základů se začalo 11.10.1930, přičemž byla zjištěna malá únosnost půdy. Proto bylo rozhodnuto položit pod jednotlivé budovy železobetonové desky, čímž se plánovaný rozpočet zvýšil ze ze 7 na 10,8 milionu korun. Stavbu řídil stavební ředitel št. rtm. Josef Wintr, správcem stavby byl št. kpt. ing. František Svoboda. První etapa výstavby byla dokončena 20.9.1932, přičemž byly v kasárnách postaveny i dva obytné domy pro rodiny důstojníků a rotmistrů.
    Druhá etapa výstavby začala probíhat od roku 1936 a byla mnohem náročnější, i když v celkových investičních záměrech byla označována jako dostavba, a protáhla se až do roku 1939. Samotná výstavba budov v 2. etapě probíhala již na katastru obce Mařatice. K plánované úpravě katastrálního území však nedošlo vzhledem k vypuknutí války a také k předpokládanému spojení Mařatic s Uherským Hradištěm.
    V celkové zprávě ke stavbě kasáren z 11.6.1939 uvedla městská rada následující: "Město Uherské Hradiště postavilo v roce 1932 kasárny pro bývalý pěší pluk č. 27 nákladem okrouhle 10 950 000 korun. V roce 1937 přikročilo město k další přístavbě budov pro důstojnickou školu v záloze a v roce 1938 k další přístavbě garáží a jiných budov pro motorizaci pluku nákladem 18,5 milionu korun."
    Po roce 1948 probíhala úprava kasáren v rámci utajených skutečností, zejména pro potřeby tankového vojska (např. tanková zaměřovací stěna) a celkové modernizace armády.


  • obrazy

    img0221.jpg img0736.jpg img0737.jpg


  • prameny, literatura


  • stavby

    dům čp. 344
    Sokolovská 344 dům čp. 345
    Sokolovská 345 dům čp. 346
    Sokolovská 346 dům čp. 347
    Sokolovská 347 dům čp. 348
    Sokolovská 348


  • významné osoby

    Antonín Ingr


  • objekty

    2. světová válka
    pomník: Památník Obrany národa na Zeleném náměstí


  • události

    27. 1. 2001
    Poslední vojenská přísaha ve městě 11. 11. 1999
    Poprvé slaven Den veteránů 11. 5. 1999
    Vojenská přísaha na Masarykově náměstí 23. 4. 1999
    Den otevřených dveří v kasárnách 1934
    Změna katastru obce
    další události (2)...


  • autor

    CoJ


Aktualizováno: 19. 02. 2019

Pohled na vstupní bránu do kasáren Přemysla Otakara II., asi 1930-1935 (SM UH, inv. č. H 5300)