Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště

Prostřední 44, dům čp. 44

dům čp. 44


  • historický název

    panský a velkoměšťanský dům čp. 44

  • ulice

    Prostřední 44

  • charakteristika

    obytný dům s obchody


  • území

    Uherské Hradiště

  • majitelé

    Dům po rebelantu Matouši Bečicovi roku 1621 po obnovení katolické vlády nad městem darován císařem Václavu Kulíškovi na odškodnění za utrpěná příkoří. Ten pak převedl dům na svou dceru Annu a jejího manžela, císařského rychtáře Jiřího Piškule.
    1626 koupil spooluradní Matouš Měchura.
    1628 koupil Jan Michalinus, jehož vdova dům prodala sv. pánu Michalu Ferdinandu z Goldburgu a Althanu na Otrokovicích.
    1649 koupil krajský hejtman Gabriel Serenyi z Malého Serenu na Novém Světlově a Miloticích.
    1678 od svobodné paní Petřvaldské na Buchlově, rozené Serenyi, koupil zpustlý dům Jan Hrabica.
    1739 dům po zemřelém císařském rychtáři Adamu Bernardu Antlovi byl připsán jeho dědicům, tj. Adamu Kristiánovi Buntschovi, Petru Pavlu Buntschovi, Marii Kláře, vdově po Ambroži Bunschovi, a jeho pozůstalým dětem. Po vypořádání dědictví byl dům připsán jednomu z pozůstalých dětí Josefu Pazúrkovi.
    1743 prodán za 1.305 zlatých Antonínu Pergamenovi.
    1746 dům připsán vdově Anně Josefě Pergamenové, znovu provdané Braunerové, a jejímu novému manželovi, hospodářského správci z Napajedel Karlu Antonínu Braunerovi.
    1757 připsán ovdovělé Anně Josefě Braunerové.
    1762 byl dům prodán královskému rychtáři Františku Schwarzovi, protože však nebyly splněny podmínky kupu, byl roku 1771 znovu připsán Anně Braunerové.
    1778 dům po zemřelé Anně Braunerové připsán její sestře Dorotě Schwarzové.
    1782 zdědil po matce šosovní dům Jan František z Weisenburgu.
    1787 koupil výběrčí daní František Winkler za 3.200 zlatých rýnských, 1826 Alois Winkler, 1844 Albertina Winklerová.
    1852 František Fadrus, 1874 potomci Fadrusovi, 1923 Zdeněk Fadrus, 1935 Marie Fadrusová,
    1954 Božena Ostrčilová, 1960 n.p. Pramen,
    1961 čs. stát,

  • obyvatelé

    od 1852 rodina obchodníka Františka Fadruse,
    1857 učitel reálky Adolf Wondraschek, notář Emil Artzt,
    1869 modistky Katharina a Charlotte Löwenthalovy, finanční komisař Ferdinand Geissler,
    1880 vrchní finanční komisař Ferdinand Schneider, obchodník kořením Adolf Schindler, majitel výčepu Leopold Lanzer,
    1880–1890 obvodní tabákový skladník Heinrich Donat,
    1890 majitel agentury Adolf Parma,
    1900 obchodník krátým zbožím Karel Soldán,
    1910 obchodník papírem František Petroi, obchodník Wilhelm Kann,
    1930 městský tajemník Jaroslav Čermák, inženýr zemského stavebního úřadu Otto Letovský, poštovní podúředník Cyril Rathouský, obchodník Antonín Žitný,

  • provozovny

    Karolina Brichtová - modistství a prodej krátkého zboží 1897,
    Sigmund Weinstein - hokynářství 1897–1901,
    František Petroj - prodej hracích karet 1901, 1906–1944 obchod smíšeným zbožím a papírnictví, 1916–1944 prodej časopisů,
    Adolf Parma - obchodní agentura a komisionářství 1890,
    Zdenko Fadrus - obchod smíšeným zbožím 1899–1934, 1934–1944 vdova, též výčep na základě právovárečného práva do 1949,
    Luisa Kannová - obchod střižním a módním zbožím 1903–1907, od 1907 Vilém Kann, též krejčovství 1910–1937,
    František Dobeš - obchod střižním, módním, krátkým a galanterním zbožím, obuví, čepicemi a prádlem 1911–1936,
    Marie Valentíková - krupařství, obchod zeleninou a ovocem 1918–1924,
    Vladimír Keller - obchod zbožím galanterním, krátkým a střižním, hračkářství, papírnictví 1920-1921,
    Antonín Žitný - prodej střižního zboží vlastní výroby, ručně vyšívaných a třásněných šátků (i na trzích) 1924–1925,
    Josefa Nehasilová - prodej střižního a krátkého zboží (i na výročních trzích celostátně) 1926–1949, potom Pramen,
    František Dobeš - kloboučnictví 1932–1950, prodej čepic, módního zboží a prádla 1936–1950, potom Charita, výrobní a distribuční podnik, prodejna devocionálií,
    František Tichoň - natěračství, lakýrnictví a malířství písma 1946–1952, pak Lidové družstvo stolařů,
    Antonín Stolařík - prodej gramofonových desek 1945?–1949, pak n.p. Ultrafon, jako Suprafon do 90. let 20. století, pak Lidl-musik, zrušena 2017, nahrazena kavárnou,
    krejčí Alois Polášek 1945,
    do 1965 prodejna skla, porcelánu a uměleckých předmětů, potom prodejní kancelář Uhelných skladů,
    prodejna Slováckých konzerváren,
    asi 2010 Slovácká vinotéka,

  • firmy a instituce

    pojišťovna Sekuritas,


  • vznik

    před rokem 1771


  • stavební vývoj

    Známé úpravy v letech 1924, 1931, 1936.


  • obrazy

    img0395.jpg

    img0362.jpg img0352.jpg img0620.jpg


  • prameny, literatura

    zobrazit


  • významné osoby

    Adam Bernard Antl
    František Petroj
    Otokar Petroj
    Anežka Petrojová
    Antonín Polášek

    další významné osoby (7)...


  • autor

    CpJ


Aktualizováno: 24. 04. 2024

Domy čp. 128, 129 a 44 před rokem 1949. (SM UH)