Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště

Vodní 118, svobodný dům čp. 118

svobodný dům čp. 118


  • historický název

    svobodný dům čp. 118

  • ulice

    Vodní 118

  • charakteristika

    obytný jednopatrový dům s obchody a provozovnami v přízemí


  • existence

    stavba již neexistuje

  • zánik

    1978

  • území

    Uherské Hradiště

  • majitelé

    Původní domek byl majetkem města. V roce 1801 byl prodán Pavlu Boškovi, po němž ho roku 1802 zdědily jeho děti. V roce 1807 domek Rosalie Boškové dražební komise prodala koláři Josefu Neštěbnému a 1809 mu magistrát prodal ještě přilehlé pusté místo 4x10 sáhů. Josef Neštěbný svůj svobodný dům i s příslušným místem na kůlnu prodal v roce 1830 bednáři Antonu Závodskému. Roku 1853 ho zdědili Anton Závodský, Rosalia Teheiterová, Josefa Závodská, Anna Montkowská a Vincencie Kunešová. Po smrti Vincencie 1856 dům vydražil její manžel Martin Kuneš, obecní písař v Buchlovicích, a 1860 prodal Ignáci a Johanně Römerovým.
    Nově postavený dům vlastnila v letech 1913–1976 Marie Fišerová-Nováková. Po její smrti dům i s veškerým zařízením bytu připadl státu jako odúmrť.

  • obyvatelé

    1869-1900 původně košíkář, pak obchodník dřevem Ignác Römer,
    1910 krejčí Josef Rejmyš,
    Bohumil Fišer, gymnazijní profesor a historik,
    jeho manželka Marie, později znovu provdaná Nováková, členka řady spolků, především se zaměřením na sociální péči a zdravotnictví,

  • provozovny

    Metoděj Raušl - vetešnictví 1900-1905
    filiálka řeznictví Franze Bischofa kolem 1910
    Klara Hrušková - obchod hrnci a džbány z kovu a litiny, nehašeným vápnem a peřím 1908-1914
    Bedřich Partl - obchod módním zbožím, pánskou, dámskou a galanterní konfekcí 1931-1944
    Jan Noščák - obchod stavebním materiálem 1933-1938, 1939-1941 Keramospol - Jan Noščák a spol., v.o.s., obchod a jednatelství stavebními potřebami ,
    Jaroslav Zeman - sklad motocyklů, prodej jízdních kol, šicích strojů, dětských vozíků a součástek k tomu zboží 1933-1938
    Cyril Jančík - zřizování veškerých zařízení pro výrobu, využití a rozvod elektrického proudu a instalaci motorů 1941-1949,
    radiozávod Jan Nálevka 1947-1949
    1950 - Bazar n.p. Sběrné suroviny, Elektroslužba a n.p. Elektra
    1964 sem přestěhována prodejna a opravna kancelářských strojů, byla zde až do zboření domu.

  • firmy a instituce

    Regulační správa řeky Moravy 1913
    Nemocenskou pokladnu 1913
    Hasičská vzájemná pojišťovna 1947
    Československý Červený kříž 1947-1949
    OV ČSTV 1958


  • zajímavosti

    Zařízení bytu Marie Fišerové z doby kolem roku 1910 bylo podle vyjádření památkového ústavu „výtvarný soubor vysoké úrovně, dokumentující vývoj naší bytové kultury. Jde o zařízení navržené arch. Em. Pelantem, žákem vynikajícího českého architekta J. Kotěry, … je doplněn v téže době rovněž dle návrhu arch. Pelanta zhotovenými koberci, nástěnnými tapiseriemi, polštáři, kovovými osvětlovadly, hodinami a jinými původními doplňky".
    Po její smrti bylo zařízení deponováno na zámku v Bojkovicích, poté, když se zámek začal opravovat, u Památkové správy Buchlovice, která ho uložila na hradě Buchlově.


  • vznik

    1912


  • stavební vývoj

    Staré číslo domu 135 svědčí o jeho existenci již před prvním číslováním domů v roce 1772. Podle pozdějších údajů se v tomto domku vybíralo městské mýto. V roce 1801 byl prodán Pavlu Boškovi a snad upraven na obytný. Jednomu z dalších majitelů magistrát prodal ještě přilehlé pusté místo o velikosti 4x10 sáhů.
    V roce 1912 stavitel Alois Cvach na místě starého domku a jeho dvora postavil nový jednopatrový dům, kde byly v 1. patře dva byty – dvoupokojový a čtyřpokojový, v přízemí 3 obchodní místnosti se sklady a v zadním traktu 2 samostatné sklady od ostatních oddělené chodbou. V březnu 1913 novostavbu prodal Marii Fišerové.
    Dům byl zbořen v roce 1978.


  • obrazy

    img0247.jpg img0407.jpg img0397.jpg


  • prameny, literatura

    zobrazit


  • významné osoby

    Bohumil Fišer
    Marie Fišerová-Nováková
    Ignác Römer
    Johana Römerová


  • autor

    CpJ


Aktualizováno: 16. 06. 2018

Pohled od Tyršova náměstí do Velehradské ulice na počátku 20. století. (SOkA UH, Sbírka foto)