svobodný dům čp. 118
historický název
svobodný dům čp. 118
ulice
Vodní 118
charakteristika
obytný jednopatrový dům s obchody a provozovnami v přízemí
-
existence
stavba již neexistuje
zánik
1978
území
Uherské Hradiště
majitelé
Původní domek byl majetkem města. V roce 1801 byl prodán Pavlu Boškovi, po němž ho roku 1802 zdědily jeho děti. V roce 1807 domek Rosalie Boškové dražební komise prodala koláři Josefu Neštěbnému a 1809 mu magistrát prodal ještě přilehlé pusté místo 4x10 sáhů. Josef Neštěbný svůj svobodný dům i s příslušným místem na kůlnu prodal v roce 1830 bednáři Antonínu Závodskému. Roku 1853 ho zdědili Antonín Závodský ml., Rosalie Teheiterová, Josefa Závodská, Anna Montkowská a Vincencie Kunešová. Po smrti Vincencie 1856 dům vydražil její manžel Martin Kuneš, obecní písař v Buchlovicích, a 1860 prodal Ignáci a Johaně Römerovým.
Nově postavený dům vlastnila v letech 1913–1976 Marie Fišerová-Nováková. Po její smrti dům i s veškerým zařízením bytu připadl státu jako odúmrť.obyvatelé
1857 nádenice Josefa Závodská a Anna Montkovská,
1869-1900 původně košíkář, pak obchodník dřevem Ignác Römer,
1880 posluhovačka Julie Juřeníková,
1910 krejčí Josef Rejmyš, řezník a uzenář František Bischof,
1913 Bohumil Fišer, gymnazijní profesor a historik, jeho manželka Marie, později znovu provdaná Nováková, členka řady spolků, především se zaměřením na sociální péči a zdravotnictví,
1947-1948 správce záchranné stanice Ladislav Sládek,provozovny
Metoděj Raušl - vetešnictví 1900-1905,
filiálka řeznictví Franze Bischofa kolem 1910,
Klara Hrušková - obchod hrnci a džbány z kovu a litiny, nehašeným vápnem a peřím 1908-1914,
Bedřich Partl - obchod módním zbožím, pánskou, dámskou a galanterní konfekcí 1931-1944,
Jan Noščák - obchod stavebním materiálem 1933-1938, pak 1939-1941 Keramospol - Jan Noščák a spol., v. o. s., obchod a jednatelství stavebními potřebami,
Jaroslav Zeman - sklad motocyklů, prodej jízdních kol, šicích strojů, dětských vozíků a součástek k tomu zboží 1933-1938,
Cyril Jančík - zřizování veškerých zařízení pro výrobu, využití a rozvod elektrického proudu a instalaci motorů 1941-1949,
radiozávod Jan Nálevka 1947-1949,
1950 - Bazar n.p. Sběrné suroviny, Elektroslužba a n.p. Elektra;
Roku 1964 se sem přestěhovala prodejna a opravna kancelářských strojů, která zde byla až do zboření domu.firmy a instituce
Regulační správa řeky Moravy 1913,
Nemocenská pokladna 1913,
Hasičská vzájemná pojišťovna 1947
Československý Červený kříž 1947-1949,
OV ČSTV 1958,
-
zajímavosti
Zařízení bytu Marie Fišerové z doby kolem roku 1910 bylo podle vyjádření památkového ústavu „výtvarný soubor vysoké úrovně, dokumentující vývoj naší bytové kultury. Jde o zařízení navržené arch. Em. Pelantem, žákem vynikajícího českého architekta J. Kotěry, … je doplněn v téže době rovněž dle návrhu arch. Pelanta zhotovenými koberci, nástěnnými tapiseriemi, polštáři, kovovými osvětlovadly, hodinami a jinými původními doplňky".
Po její smrti bylo zařízení deponováno na zámku v Bojkovicích, poté, když se zámek začal opravovat, u Památkové správy Buchlovice, která ho uložila na hradě Buchlově.-
vznik
1912
-
stavební vývoj
Staré číslo domu 135 svědčí o existenci zdejšího domu již před prvním číslováním v roce 1772. Podle pozdějších údajů se ve zdejším domku vybíralo městské mýto. V roce 1801 byl prodán Pavlu Boškovi a snad upraven na obytný. Jednomu z dalších majitelů magistrát prodal ještě přilehlé pusté místo o velikosti 4x10 sáhů. Původní stavba se ovšem nedochovala, neboť byla zbořena na počátku 20. století.
V roce 1912 stavitel Alois Cvach na místě starého domku a jeho dvora postavil nový jednopatrový dům, kde byly v 1. patře dva byty – dvoupokojový a čtyřpokojový, v přízemí 3 obchodní místnosti se sklady a v zadním traktu dva samostatné sklady, od ostatních oddělené chodbou. V březnu 1913 novostavbu prodal Marii Fišerové.
Dům byl zbořen v roce 1978 v rámci rozšiřování komunikací.
-
obrazy
-
prameny, literatura
-
významné osoby
Bohumil Fišer
Marie Fišerová-Nováková
Ignác Römer
Johana Römerová-
autor
CpJ
