Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště

Stonky 566, Městský fotbalový stadion Miroslava Valenty

Městský fotbalový stadion Miroslava Valenty


  • historický název

    fotbalový stadion

  • ulice

    Stonky 566

  • charakteristika

    sportovní areál s fotbalovým stadionem a přilehlým tréninkových hřištěm


  • území

    Uherské Hradiště

  • majitelé

    Město Uherské Hradiště

  • firmy a instituce

    Český sportovní klub Uherské Hradiště 1905-1920,
    AC Slovácká Slavia 1920-1950,
    Spartak Let Uherské Hradiště 1950-1956,
    Hradišťan Mařatice 1950-1956,
    Spartak Hradišťan Uherské Hradiště 1956-1967,
    ATK Dukla Uherské Hradiště,
    TJ Uherské Hradiště 1967-1968,
    TJ Slovácká Slavia Uherské Hradiště 1968-1993,
    T.I.C. Uherské Hradiště 1993-1995,
    FC JOKO Uherské Hradiště 1995-1996,
    FC Slovácká Slavia 1996-2000,
    1. FC Synot 2000-2004,
    1. FC Slovácko od roku 2004,

  • jiné využití

    Sportovní akce města, spartakiády apod.


  • zajímavosti

    Dům roku 2004


  • vznik

    1905


  • stavební vývoj

    První zmínka o fotbalovém hřišti v Uherském Hradišti pochází ze 14. 3. 1905, kdy Český sportovní klub požádal městskou radu, aby mohl k pěstování kopané používat část opuštěného vojenského cvičiště vedle střelnice asi v délce 100 metrů a šířce 60 metrů směrem k Mařaticím. V tomto prostoru se na začátku 20. století konávaly trhy s dobytkem.
    Po 1. světové válce vznikl v Uherském Hradišti nový sportovní klub Slovácká Slavia, který začal po sloučení s ČSK také užívat. V letech 1926-1927 muselo dojít k posunutí hřiště, přitom byla rozebrána a znovu instalována dřevěná ohrada, což klub stálo asi 10 tisíc korun. Tehdy byla také postavena klubovna AC Slovácké Slavie, v třicátých letech pak následovala stavba první dřevěné tribuny, která byla zvětšena a zastřešena v průběhu padesátých let.
    Koncem padesátých let došlo k velké rekonstrukci stadionu, ukončené v srpnu 1960. Okolo fotbalového hřiště byla vybudována škvárová atletická dráha a za ní betonové ochozy pro stání, dále byla postavena zděná věž s hodinami a ukazatelem skóre a vedle věže toalety pro veřejnost. Směrem k Mařaticím vzniklo škvárové tréninkové hřiště, které bylo využito např. jako nástupní plocha při okresních spartakiádách či zemědělských výstavách. Celková kapacita fotbalového stadionu dosáhla 10 tisíc diváků.
    Další úprava byla provedena v roce 1978, kdy byla stará dřevěná tribuna demontována a přesunuta na nové tenisové kurty. Místo ní na jaře 1979 byla zahájena výstavba nové tribuny pro tisíc sedících diváků. V květnu 1980 byla zkolaudována a uvnitř tribuny našel fotbalový klub nebývale velké prostory včetně sociálního zázemí.
    Po roce 1990 a příchodu soukromého investora do klubu byla v roce 1993 nejprve vyměněna nevyhovující budka hlasatele ve věži za světelnou informační tabuli. Uvnitř tribuny byly zrekonstruovány kanceláře a v červenci 1995 byla na hlavní tribuně díky kovové konstrukci přidána další místa k sezení.
    Velká červencová povodeň v roce 1997 zcela zničila hrací plochu i celé zázemí fotbalového klubu. Od září do listopadu 1997 byla rekonstruována hrací plocha, odvezena kontaminovaná půda, rovedena instalace umělého zavlažování a zaset nový trávník. V dalších měsících se postupně rekonstruovaly prostory uvnitř tribuny, kde muselo dojít k novým elektroinstalacím, úpravě podmáčených zdí, výměně dveří apod. Tou dobou byla tribuna v zástavě u Komerční banky, a. s., proto bylo možné získávat finance na tyto rekonstrukce pouze ze soukromého sektoru, což bylo velmi obtížné.
    Ve snaze o zabezpečení odpovídajících technických a organizačních parametrů pro provozování fotbalu na začátku 21. století vyhlásil na konci devadesátých let Českomoravský fotbalový svaz projekt, který měl tyto převážně materiální podmínky zabezpečit. Klíčovou roli při následném přebudování stadionu v Uherském Hradišti sehrálo rozhodnutí zastupitelstva města i přístup holdingu Synot podnikatele Iva Valenty. Dokladem toho bylo dokončení největší investice v historii města, a to městského sportovního areálu, jehož součástí se stala fotbalová aréna, velké atletické sportoviště, které vzniklo na místě bývalého škvárového hřiště, tenisové a volejbalové kurty a veřejný sportovní areál. Celá stavba proběhla v letech 2000 až 2003. Nový Městský fotbalový stadion byl pak slavnostně otevřen 12. října 2003. Investice do celého areálu byly ve výši 251,5 milionu korun, z toho 102 milionů činily státní dotace, 18 milionů korun investoval do vyhřívaného trávníku a vybavení interiéru západní tribuny 1. FC Synot. Stadion s kapacitou 8 121 sedadel patří mezi nejlépe vybavené stadiony v České republice. Významnou dominantou se staly čtyři sloupy osvětlení, tzv. „soví oči“, s výkonem 1 400 luxů s možností zapojení čtyř stupňů intenzity. Trávník přitom vyhřívá nejmodernější německý systém Aquaterm, kvalitu hrací plochy 105x68 m umožňuje udržovat i drenážový a závlahový systém. Kvalitní je rovněž zázemí pro fotbalisty, sportovní činovníky a pracovníky sdělovacích prostředků. V roce 2005 bylo za jižní tribunou otevřeno ještě tréninkové hřiště s umělým povrchem o rozměru 80x40 m.




  • obrazy

    img0685.jpg img0686.jpg img0706.jpg img0705.jpg img0742.jpg


  • prameny, literatura


  • stavby

    Městský atletický stadion Dany Zátopkové
    Stonky 860 tržní kancelář města čp. 528
    Stonky 528 restaurce Krček
    Stonky 561 šatny AC Slovácká Slavia
    Stonky 635


  • významné osoby

    Miroslav Valenta st.


  • objekty

    Sloup se sochou sv. Rocha
    barokní sloup


  • události

    17. 6. 2015
    Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let 20. 9. 2002
    Slavnostní otevření nového atletického stadionu 14. 7. 1993
    Osamostatnění fotbalového oddílu od TJ Slovácká Slavia 18. 7. 1992
    Návrat Letní filmové školy do Uherského Hradiště 22. 8. 1937
    Návštěva prezidenta republiky Edvarda Beneše
    další události (3)...


  • související odkazy

    Městský fotbalový stadion Miroslava Valenty
    Wikipedie - heslo Městský fotbalový stadion Miroslava Valenty


  • autor

    CoJ


Aktualizováno: 05. 02. 2021

Letecký pohled na fotbalové hřiště ve 30. letech 20. století. (SOkA UH, P I, B 92)