* 29.9.1886 Uherské Hradiště – † 1.9.1914 Komarow-Osada (Polsko)
malíř, krajinář, pozoruhodný portrétista
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko
-
zajímavé okolnosti
"Lidstvo bez krásy by zahynulo. Umění slouží kráse a tím nepřímo slouží lidstvu. Umění je lidstvu potřebou životní jako vzduch a světlo."
Autorem citované myšlenky, kterou vyslovil jako pětadvacetiletý v roce 1911.příčina úmrtí
padl na haličské frontě
-
bydliště
Uherské Hradiště, Klatovy, Čáslav, Mnichov, Praha
-
vzdělání
Gymnázium Čáslav (maturita 1905),
Filozofická fakulta KU v Praze (studium nedokončil),
Mnichovská adademie-
dílo
Vlastní podobizna v zimním šatě (1910-11)
cyklus Jaro v Železných horách
-
zaměstnání
akademický malíř
odborné a zájmové organizace
člen SVU Praha
-
poznámky
Otec Josef Prucha byl ve službách četnictva, takže rodina se několikrát stěhovala při jeho přeložení. V roce 1891 se stěhují do Klatov, kde Jindřich začíná chodit do školy.
Roku 1896 přicházejí do Čáslavi, kde o rok později Jindřich začíná navštěvovat gymnázium.
Roku 1901 kupuje jeho otec s úmyslem usadit se zde po odchodu do penze samotu Župandu nad obcí Běstvina v Železných horách. Zde nalezne Jindřich Prucha svůj domov a kraj Železných hor se mu stává osudem.V roce 1909 končí Jindřich v samém závěru předčasně studia filozofie rozhodnut věnovat se plně malířství.
Na přelomu let 1910 a 1911 maluje Jindřich munchovský autoportrét Vlastní podobizna v zimním šatě, vyjadřující odhodlání tvořit i pochyby o správnosti této cesty. Po tři roky jsou Jindřichovy práce vytrvale odmítány k přijetí na mánesovské členské výstavy, což Prucha těžce nese, zvláště když mnohá přijatá díla pokládá za průměrná. Teprve v roce 1911 je přijat obraz Na Kozích hřbetech na vídeňskou výstavu spolku a počátkem dalšího roku se Jindřich Prucha stává řádným členem SVU Mánes.
Tou dobou již s otcovým požehnáním odjíždí do Mnichova studovat na akademii. Zde vznikají Pruchovy nejvyspělejší kresebné práce, jak figurální kresby na akademii, tak expresívní obrázky črtané v ulicích Mnichova. Za hlavní přínos pobytu na akademii považuje zdokonalení techniky barev. Z kreseb, které vznikly v tomto období, je však patrna kreslířská jistota a umělec si také ověřil své portrétní schopnosti. Přes nesporný pozitivní vliv Pruchovi vadí strnulost akademie.
Nakonec již v březnu 1912 Mnichov opouští.
V Praze se informuje o podmínkách přijetí na pražské akademii, ale odradí ho formální překážky.Nakonec studuje na pražské technice deskriptivní geometrii a profesuru kreslení u Adolfa Liebschera - škola měla vychovávat středoškolské učitele kreslení. Vyžadované precizní pojetí školních prací pozoruhodně kontrastuje s uvolněnými skicami z pražského prostředí, které vznikaly ve volném čase. Jindřich Prucha moderní umění považuje za své poslání, i když s některými trendy se nemůže ztotožnit, odmítá především kubismus. V momentě, kdy se zdá, že to bude jediný přípustný názor, chce dokonce zanechat malování. Ve škole, jako už dříve v Mnichově, však cítí, že je vlečen někam nazpět, jeho umělecký názor není slučitelný s vyděláváním peněz za cenu ústupků. Zároveň se cítí zavázán rodičům a nechce je zklamat. Tento rozpor vyústí v únoru 1913 v uměleckou i osobní krizi, uvažuje i o sebevraždě.
V roce 1913 Prucha studia opouští.
Na jaře 1914 maluje díla, z nichž některá jsou později označena za desetidílný cyklus pod názvem Jaro v Železných horách.
Po mobilizaci narukuje 27. července, je ubytován v Močovicích u Čáslavi. 21. srpna, odjíždí na haličskou frontu. Oficiálně padl 1. září 1914.-
obrazy
-
pojmenované ulice
Jindřicha Pruchy (Uherské Hradiště)
-
stavby
maloměšťanský dům čp. 100
Jindřicha Pruchy 100-
související odkazy
-
autor
DoM
Aktualizováno: 01. 12. 2017
