Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště

Osmiletá střední škola Uherské Hradiště

Osmiletá střední škola Uherské Hradiště


  • od - do

    1. 9. 1953 - 31. 8. 1961

  • vyučovací jazyk

    český


  • sídlo

    Uherské Hradiště čp. 218

  • uzemí

    Uherské Hradiště


  • vývoj školy

    1961
    2. Základní devítiletá škola Uherské Hradiště
    Uherské Hradiště čp. 218 v letech 1961-1963 Uherské Hradiště čp. 350 (východní křídlo budovy) od roku 1963

    1953
    Osmiletá střední škola Uherské Hradiště
    Uherské Hradiště čp. 218


  • zajímavosti

    Seznam ředitelů Osmileté střední školy v Uherském Hradišti
    František Židlík 1953–1959
    František Grones 1959–1961

  • historie

    Nově vytvořený školský systém z roku 1948 (zákon č. 95/1948 Sb.) byl záhy opět změněn, a to zákonem č. 31/1953 Sb. Tam, kde existovaly, byly střední školy od školního roku 1953/1954 sloučeny s místními národními školami v osmileté střední školy. Povinná školní docházka byla opět zkrácena na osm let a žáci ji mohli také absolvovat v prvních osmi ročnících jedenáctiletých (od roku 1959 dvanáctiletých) středních škol, které nahradily zrušená gymnázia. Podle nových školských zákonů byly v centru Uherského Hradiště v roce 1953 sloučeny dvě národní a dvě střední (měšťanské) školy s místním gymnáziem a místo nich vznikly k 1. září Osmiletá střední škola Uherské Hradiště, poskytující úplné základní vzdělání, a Jedenáctiletá (resp. Dvanáctiletá) střední škola Uherské Hradiště.
    Organizační změny na školách a v školských úřadech byly doprovázeny změnou v náplni vyučování i změnou výchovy mládeže a práce učitelů. Na školách byly zřízeny základní organizace Komunistické strany Československa (KSČ), Revolučního odborového hnutí (ROH), Svazu československo-sovětského přátelství (SČSP) a Čs. svazu mládeže (ČSM). Prohloubení spolupráce školy s veřejností mělo být pak zajištěno zvýšením úlohy Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ). Učitelský sbor se svými žáky se stal nezbytnou součástí oslav nejrůznějších politických výročí, jako byly výročí Osvobození, Února 1948, Velké říjnové socialistické revoluce, 1. máje apod. Žáci a studenti všech typů škol byli zapojeni také do povinného nácviku spartakiád. Na školách se zakládaly různé zájmové kroužky a kluby, které ale pociťovaly nedostatek kluboven, heren a sportovních hřišť.
    Hlavní důraz ve školství byl nyní položen na ideovou a politickou výchovu mládeže, polytechnickou výuku a řízenou mimoškolní činnost dětí. Ideologickou výchovu žáků už od třetí třídy ovlivňovala především pionýrská organizace, která byla založena na dívčí měšťance již 8. května 1950 a na chlapecké o rok později. Nad školami přebíraly patronát místní závody, ale také zdejší oddělení Státní bezpečnosti.
    O děti z nejnižších ročníků měla po skončení vyučování pečovat školní družina, která vznikla na počátku padesátých let. Téměř příznačně byla umístěna do budovy krajského soudu na Palackého náměstí a do Měšťanské besedy v Hradební ulici. V roce 1954 byla budova Měšťanské besedy upravena na školní jídelnu, kde se v nepříliš dobře vybavené kuchyni vařilo 600 obědů denně.
    Od roku 1960 dostávali žáci učebnice zdarma, do té doby je museli platit rodiče.


  • obrazy

    img0059.jpg


  • osoby

    František Grones


  • ulice

    Velehradská třída


  • stavby

    Gymnázium Uherské Hradiště, Velehradská třída 218
    Velehradská třída 218


  • autor

    CoJ


Aktualizováno: 10. 07. 2017

Slib pionýrů na osmileté střední škole v roce 1957. (SOkA UH, fond 1. ZŠ UH, školní kronika 1948-1951)