Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště

Střední průmyslová škola strojnická Uherské Hradiště

Střední průmyslová škola strojnická Uherské Hradiště

  • od - do

    1. 9. 1957 - 31. 8. 1984

  • vyučovací jazyk

    český

  • sídlo

    Uheské Hradiště čp. 617

  • uzemí

    Uherské Hradiště, Uherský Brod, Bojkovice, Kyjov, Slavičín, Ždánice

  • vývoj školy

  • zajímavosti

    Seznam ředitelů (statutárních zástupců) Střední průmyslové školy strojnické v Uherském Hradišti:
    Václav Dvořák 1957–1965
    Jaromír Volek 1965–1967
    Josef Kovář 1967–1970
    Ladislav Štégner 1970–1972
    Dušan Vincenc 1972–1976
    Jindřich Řezáč 1976–1983
    Josef Pilát 1983–1984

  • historie

    V roce 1957 dosavadní letecká průmyslovka opustila svůj původní obor a nahradila jej obory strojírenství a strojírenské technologie, proto se změnil i její název na Střední průmyslová škola strojnická. Změna znamenala rozšíření zájmu o studium, takže ve školním roce 1968/1969 měla již 18 tříd denního studia a 22 tříd večerního a dálkového studia. Průmyslovka také mohla obsadit celou budovu, ve které byla dosud v nájmu, neboť pro učňovskou školu byla v letech 1965–1967 postavena nová budova v ulici Jiřího z Poděbrad. Ve stejném roce (1967) došlo také ke sloučení zdejší průmyslovky se Střední průmyslovou školou v Uherském Brodě, kde dočasně zůstalo detašované pracoviště. Obdobné pobočky měla škola ještě ve Slavičíně, v Bojkovicích, ve Ždánicích a v Kyjově. V souvislosti se splynutím obou průmyslových škol došlo k posílení učitelského sboru školy. Koncem sedmdesátých let se začal na škole vyučovat další obor měřící a automatizační technika a od roku 1984 automatizační technika. Z tohoto důvodu získala škola obecnější název Střední průmyslová škola Uherské Hradiště.
    Pozornost na škole byla věnována i humanitním předmětům, nositelem všeobecného vzdělání průmyslováků byl především zdejší profesor Bohumír Riedl, zakladatel známých čtenářských konferencí. Z mnoha úspěšných absolventů je zřejmě nejznámějším Oldřich Pelčák, který se v roce 1978 stal spolu s Vladimírem Remkem adeptem na let do vesmíru.
    Škola se svými studenty v šedesátých a sedmdesátých létech 20. století patřila k nejméně svázaným tehdejšími konvencemi a stranickými příkazy. Není proto divu, že zdejší průmyslová škola se stala v roce 1964 hlavním iniciátorem a organizátorem obnovené tradice majáles. Společně se studenty umělecko-průmyslové školy a gymnazisty sice navazovala na slavný majáles z roku 1948, který v Uherském Hradišti přerostl v téměř lidové hry k oslavě 100. výročí zrušení poddanství, ale přinášel už moderní prvky, jako byla volba Miss majáles. V tradici prvního roku se pokračovalo i v dalších létech a roku 1967 dostal uherskohradišťský majáles novou formu. Vznikly tzv. Panhradišťské hry, název údajně vymyslel pozdější spisovatel Vojtěch Vacke, a hry zahrnovaly různé „sportovní“ disciplíny, jako hod polenem, běh pozpátku apod. V roce 1993 proběhla v rámci uherskohradišťského majáles první volba Miss roku středních škol, změněná o dva roky na krále a královnu majáles.
    Sama budova doznala výrazných změn po generální opravě fasády, oken, střechy a vnitřního vybavení v letech 1967–1971. Z dalších oprav připomeňme generální rekonstrukci z let 1984–1985, kdy se nouzově vyučovalo na Základní škole ve Starém Městě, zřízení internátu ve Staré Tenici nebo stavbu moderní kuchyně s jídelnou.

  • osoby

    Vojtěch Vacke

  • ulice

    Kollárova

  • stavby

    Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnická Uherské Hradiště, Kollárova 617
    Kollárova 617

  • autor

    CoJ

Aktualizováno: 11. 07. 2017