Kollárova ul., ul. 9. května (dnes Svatovácklavská), Komenského nám., Sady československo-sovětského přátelství, Nádražní ulice, nám. K. Gottwalda (dnes Masarykovo)
archeologické lokality
-
typ výzkumu
záchranný výzkum
-
číslo parcely
668/5a, 610/1, 653/38, 653/37, 45, 653/19, 653/23
trať
liniový výzkum
katastr
Uherské Hradiště
-
rok / datum výzkumu
1981
instituce
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
-
terénní situace
V ulici Kollárova byla zdokumentována pozdně středověká až novověká souvrství, zachycena zde také byla výplň barokního příkopu, který ohraničoval intravilán města. Rovněž v ulici 9. května (dnes Svatováclavské ulici) byly zjištěny nálezy a vrstvy středověkého až novověkého stáří a podařilo se zde zachytit také kamenné zdivo o šíři 85 až 230 cm. Jednalo se patrně o jihovýchodní poprsní zdivo barokního bastionu č. 11 "Josefhus". Také na náměstí Komenského byla výkopem proťata další zeď odchylující se od průběhu městské středověké hradby. Určit její stáří a funkci se ale nepodařilo. V Sadech československo-sovětského přátelství byly zaznamenány středohradištní vrstvy a nálezy a objekty ze 13. až 15. století. Objeven byl např. pozůstatek nadzemní dřevěné stavby, středohradištní předpecní jáma či planýrka ze 14. století a barokní jímka související patrně již s provozem jezuitského kláštera. Výkopy v Nádražní ulici zachytily souvrství z 2. poloviny 13. století až 17. století, ale také starší středohradištní vrstvy. Z tohoto prostoru také pochází nález pozůstatku středověké dlažby. Nevelký výkop na náměstí K. Gottwalda (dnes Masarykovo náměstí) zachytil především vrstvy související s fungováním středověkého města (nálezy skla, keramiky, železných zlomků a odřezků kůží).
nálezová zpráva
218, 95, Kollárova ul., ul. 9. května, Komenského nám., Sady československo-sovětského přátelství, Nádražní ulice, nám. K. Gottwalda, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
-
popis
Záchranný výzkum sledoval 585 m dlouhý liniový výkop vodovodu v několika etapách a zachytil různící se sídlištní akivity v jednotlivých částech města. Rozsah výkopů a terénní stratigrafická pozorování vedla k závěru, že půdní černozemní horizont, s nímž se pojí osídlení) se na ploše dnešního historického jádra Uherského Hradiště začal formovat nedlouho před 8. stoletím. Terén stoupal směrem od jižní hrany do nitra osídlené plochy.
-
kultury
doba středohradištní (800 – 950)
středověk - novověk-
materiál / uložení
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
-
ulice
-
prameny, literatura
-
archeologické výzkumy
-
autor
MeD
