maloměšťanský dům čp. 102
historický název
maloměšťanský dům čp. 102
ulice
charakteristika
obytný dům
-
existence
stavba již neexistuje
zánik
1977
území
Uherské Hradiště
majitelé
1707 Anna Svobodová prodala malý domek, zděděný po manželu Václavovi Svobodovi, zedníkovi Martinu Kiliánovi, který neměl čím jej zaplatit, a tak domek získal Václav Staněk.
1741 koupil domek Jiřík Sedláček jako zpustlý a nechal ho nově postavit, pak ho postoupil svému zeti Ignácovi Haydenovi.
1766 koupil domek František Chytil,
1771 koupil Matouš Lehensberg, 1780 zdědila vdova Anna Lehensbergerová, znovu provdaná Wagnerová, t. r. svatební smlouvou získal Franz Wagner.
1783 úředně prodán Janu Sedláčkovi.
1802 dům po Janu Sedláčkovi koupila v dražbě Eleonora Lattererová a 1805 prodala Františku Dagobertu Zárubovi, 1807 od něj koupil krajský komisař Josef sv. pán von Astfeld-Vydří.
1813 koupil domek Vincenc Chytil, který ho t. r. prodal Mikuláši Brunnerovi, nadporučíkovi 40. regimentu pěchoty vévody Würtenberga.
1836 koupil František Menzel, 1875 zdědily děti František Menzel, Vilemína Jahnlová, Marie a Karolína Menzelovy.
1877 koupil Karl Max hrabě Seilern Aspang, statkář v Přílepech,
před 1890 Josef Schaniak a potom jeho dědicové,
20. léta 20. stol. Eduard a Hermína Lukešovi, kolem 1945 Hermína Lukešová,
1961 Zdeněk Lukeš,obyvatelé
1857-1869 majitel domu městský ranhojič František Menzel,
1880 stavitel Peter Loserth, stolař Anton Friedrich,
1890 respicient finanční stráže Josef Rumler, vrchní strážníci finanční stráže Arthur Fritsch, Alois Burgonetto, Antonín Štěpán a František Klabík, varhaník a učitel hudby Karel Valenta, pomocný gymnazijní učitel Václav Kubelka, umělecký zahradník Adolf Müller,
1900 berní inspektor Josef Matoušek, vedoucí Venczliczkova železářství Hanns Czihal,
1910 cejchmistr František Werner, stravovatelka studentů Františka Zelnitiusová,
1946-1951 krejčí Eduard Lukeš a Miloslav Lukeš, dlaždič Antonín Vlček,provozovny
Josef Sedláček - obchod smíšeným zbožím 1936-1939,
Antonín Vlček - dlaždičství do 1948, pak Družstvo mistrů dlaždičských,-
vznik
1741
-
stavební vývoj
Roku 1741 nově postaven na místě dosavadního zpustlého. Ještě na počátku 19. století byl situován podélně k dnešní ulici Jindřicha Pruchy a přiléhal ke zdi tehdejší zbrojnice. Z druhé strany jeho dvůr ohraničovalo dlouhé dvorní křídlo, sahající až k hradební zdi. Kolem poloviny 19. století byl dům přestavěn nebo nově vystavěn v místě dvorního křídla přes celou hloubku parcely a zbývající část starého uličního křídla byla zbourána. Tím se původní dvůr otevřel a mezi domem a zdí staré zbrojnice vznikla nová ulice (Jana Lucemburského). V devadesátých letech 19. století došlo k oddělení zadní části parcely na rohu ulice Jana Lucemburského a dnešní Dlouhé, kde vznikl samostatný dům čp. 226.
Oba byly zbořeny v roce 1977.-
obrazy
-
prameny, literatura
-
stavby
Polyfunkční dům
Dlouhá 1391 Polyfunkční dům
Dlouhá 1312 obytný dům čp. 226
Jana Lucemburského 226-
významné osoby
-
autor
CpJ
